Projev Jana Smutse, který byl použit jako nekrolog velkého horolezce a dobrodruha – Noela Odella.
Při studování materiálů o Noelu Odellovi, velkém horolezci a dobrodruhovi své doby, je možné narazit na tento nádherný proslov od Jana Smutse. Všichni horolezci ho jistě ocení. Smuts pronesl tento proslov na vrcholu Stolové hory v Jižní Africe:
„Nakonec se asi stane to, že všechny lidské morální a duchovní hodnoty budou vyjadřovány ve vysoké nadmořské výšce. Nížina přestavuje degradaci jak fyzickou, tak morální. Chceme-li vyjádřit velké intelektuální, morální nebo duchovní kvality, použijeme k tomu jazyk výšek. Mluvíme-li o mužích, kteří povstali skrze své vznešené cíly a ideály, vychvalujeme je z hlediska náboženské symboliky do nebe a vše, co bylo v protikladu s jejich chováním označujeme jako morálně nízké, a proto to přisuzujeme peklu. Metafory ukotvené v jazyku odrážejí skutečnost vývoje pozemského života. Hora není vznešená pouze na pohled. Pro nás v ní tkví hluboký historicko-duchovní význam. Znamená pro nás něco jako „žebřík života“. Co žebřík života – víc! Žebřík naší duše, který je svým způsobem zdrojem náboženství. Z hory přišel Zákon, z hory přišlo Kázání na hoře. Myslím, že můžeme říct, že největším náboženstvím je náboženství, které uctívá hory. Když dosáhneme vrcholu hory, necháváme za sebou všechny ty věci, které tíží naše tělo i mysl. Necháme za sebou všechny pocity slabosti a deprese. Cítíme novou svobodu, velkou radost, povznese to naše tělo, neméně pak naši duši. Cítíme se nádherně šťastní. Náboženství Hory je ve skutečnosti náboženstvím radosti, uvolnění mysli od problémů, které ji táhnou dolů a způsobují to, že se cítíme unavení, bolaví a poražení. Hory nás povznášejí, hvězdy nám kynou. Hory v našich zemích na nás budou neustále apelovat, abychom prožívali vyšší radosti a dosáhli větších svobod.“
Jan Smuts byl muž, který překonal svou dobu. Politik, světově známý státník, voják, přírodovědec, filozof a bývalý premiér Jihoafrické republiky hrál významnou roli při návrhu ústavy Společnosti národů. Přesný plán a jeho realizace závisel na něm. Později naléhal na vytvoření nové mezinárodní mírové organizace – Organizace spojených národů. Smuts napsal preambuli charty OSN a byl jediných člověkem, který podepsal jak listinu Společnosti národů, tak OSN. Také se snažil definovat vztah mezi Británií a jejími koloniemi ustanovením britského Commonwealthu. V roce 1941 byl povýšen na polního maršála Britské armády. Bojoval proti rasové segragaci v Jihoafrické republice a v roce 1946 nechal zřídit komisi, která ji měla vyšetřovat. „Myšlenka, že všichni domorodci musí být přesunuti a izolováni ve svých vlastních kraalech, je podle mě ta největší hloupost, o které jsem kdy slyšel.“
Jan Smuts
Noel Odell (1890-1987) byl britský geolog a horolezec. V roce 1924 byl kyslíkovým důstojníkem v expedici na Everest, při které zahynuli horolezci George Mallory a Andrew Irvine. Irvine přitom strávil dva týdny v nadmořské výšce sedm tisíc metrů bez kyslíku. Už dříve se k tomuto tématu vyjádřil: „Everest může být zdolán bez kyslíkových bomb.“
Po úspěšném dosažení vrcholu Nanda Devi (7821 m) uvedl Odellův horolezecký parťák: „Odell vyšplhal na Nanda Devi o tolik snadněji než my ostatní, takže jsem jeho věk (47) považoval za nepodstatný.“
V souladu s prohlášením Jana Smuta na Stolové hoře, Noel Odell souhlasil s podstatou tohoto prohlášení. Kdysi sám uvedl: „Jistě, lidský duch musí stále toužit po vzestupu – ať už v přeneseném nebo pravém slova smyslu. Dostat své letargické tělo stále výš a výš. Nebo, chcete-li to vyjádřit slovy Roberta Browna: „Skutky člověka musí překročit jeho vlastní stín.“
Horní řada zleva: Andrew Irvine, George Mallory, Edward Norton, Noel Odell a John Macdonald.
Spodní řada zleva: Edward Shebbeare, Geoffrey Bruce, Howard Somervell and Bentley Beetham
