...aneb adrenalinový zážitek jako vyšitý! Masáž trvala 90 minut, za kterých se našemu redaktorovi podařilo odblokovat si záda a dosáhnout osvícení.

Thajskou masáž jsem si objednal na desátou ráno, ale předešlou noc jsem šel spát až někdy ve čtyři. Dokážete si představit, jaké bylo moje ráno. Budíka jsem málem ubil. Zuby jsem si čistil poslepu. A cestou metrem jsem přejel svoji zastávku, protože mě spolkl mikrospánek.

Nakonec jsem do hotelu President, který na nábřeží Vltavy těsně sousedí s právnickou fakultou, dorazil včas. Sjel jsem výtahem do suterénu, kde už se přede mnou objevilo masážní centrum v typicky poevropštělém asijském stylu. Dřevěné poličky se svíčkami, sedícími Buddhy a vyřezávanými slony, kteří jsou symbolem Thajska, působily v kombinaci s naleštěnými kachličkami trochu kýčovitě, ale musím přiznat, že to mám vlastně docela rád.



Recepční mě přivítala a odvedla do potemnělé místnosti s masážním stolem. Svlékl jsem se, položil se na stůl a přes bedra si přehodil bílý ručník. Zavřel jsem oči a ihned se ozvala má ospalost. Zaposlouchal jsem se do uklidňující hudby asijské verze Mozarta a pomalu usínal. Po chvíli se ve dveřích objevila sympatická thajka.

Představila se jako Anna a hned na úvod mi anglicky sdělila, že pokud by se mi masáž zdála příště tvrdá, ať jí to řeknu. V duchu jsem se usmál. Byla o dvě hlavy menší než mých sto devadesát centimetrů a také už jsem nějaké masáže zažil. Moje bývalá sportovní fyzioterapeutka rozhodně nebyla žádný drobek, který by mě šetřil. S blahosklonným sure jsem kývl hlavou a masáž začala. Záhy jsem pochopil Anino varování. Doteď nechápu, kde se v ní mohlo vzít tolik síly, ale kdybych si s ní měl dát páku, vsadím na ni. Anna mi začala masírovat lýtka a stehna. Svaly na nich se pod jejíma palcema rozestupovaly jako moře v biblickém příběhu. Měl jsem dojem, že se téměř dotýká mých kostí. Pak vylezla na stůl a místo pouhých prstů začala používat váhu celého těla. Rád bych vám popsal, jak přesně to vypadalo, ale měl jsem tvář zabořenou do voňavých ručníků a jen vnímal, jak rychle dokáže Anna nalézt body, které jsou problémové. Když se opřela do oblasti mého kříže, musel jsem zatnout zuby. Stejně tak mezi lopatkami. O tomhle místě jsem věděl - už má bývala masérka se mě ho snažila zbavit, ale nikdy se jí to nepodařilo úplně. Anna to oproti ní udělala citlivě: Terapeutickou masáž střídala s relaxační a po chvíli jsem snad prvně v životě cítil, že bych se mohl pravou rukou poškrábat mezi lopatkami.

Poté, co Anna domasírovala záda, pustila se do rukou. To byl jeden z nejzajímavějších okamžiků celé masáže. Technikou, při které mi stiskla paži pod ramenem a přejížděla k loktu a předloktí až k zápěstí, což udělala několikrát za sebou, docílila toho, že se mi ruka zvláštně odkrvila. Když mi plynulým pohybem svírala předloktí, cítil jsem, jak samovolně hýbu prsty na rukou - najednou jsem je neovládal já, ale ona.
Po této části mi Anna promasírovala dlaně a začala nahřívat olej. Když dosáhl bodu varu, vzala ručníky a chvíli je nad ním napařovala. Nakonec je stočila do malých, horkých froté pěstí a začala mě jimi plácat po zádech a následně masírovat.

Horkost se mi rozlila po celém těle. Naprosto jsem se uvolnil. Svaly povolily a bolest, kterou působil tlak na zatuhlá místa, úplně zmizela. Někdy v té chvíli jsem pochopil, proč ve východním světě dokáží lidé žít jen v rouších a chatrčích a přesto být šťastní. Thajské masáže bezpochyby vedou k osvícení.
Ve stavu neskutečně příjemného polospánku jsem strávil několik minut slasti, než se Anna začala věnovat mým chodidlům. To bylo jedinkrát za celou masáž, kdy bolest přesáhla hranici příjemného a já se musel ozvat. Připadal jsem si trochu trapně, málo jako muž, a už vůbec ne jako redaktor nejdrsnějšího adrenalinového portálu v Čechách, ale nakonec se mi všechno povedlo svést na ploché nohy, takže jsme mohli pokračovat.

Otočil jsem se na záda a na řadu přišla přední část: Hruď, břicho a vrcholem byla masáž obličeje a hlavy. Nevím, jestli se dá na tváři běžně vymasírovat úsměv, ale Anně se to podařilo. A když už jsem myslel, že to nejlepší mám za sebou, přišlo finále: Anna si na mě sedla tak, že celá její váha spočívala v kolenou, která tlačila na tepny mých třísel. Rázem jsem ucítil, v jakém rytmu mi bije srdce a krev se rozlévá po celém těle. Bylo to jako nějaký šok, ve kterém si člověk uvědomí skutečnost svého těla. Ze zasněného relaxu jsem se tím vrátil zpět do skutečnosti. Ale nebylo to jaké mé ranní probuzení. Byl to příjemný návrat. Připadal jsem si odpočatý a nabitý energií.

Po skončení jsem se umyl, oblékl a vyšel na chodbu, kde na mě čekal zelený čaj.



Srkal jsem ho a přemýšlel, jaké by to asi bylo, začínat takhle každý den. Ale nakonec jsem zhodnotil, že by to dopadlo příšerně. Po pár dalších lekcích bych totiž pravděpodobně propadl nezvratné závislosti na dlaních thajských žen.

V případě, že i vy toužíte po osvícení či alespoň dokonalé relaxaci, můžete si zážitek objednat ZDE. Touto podprahovou reklamou bych rád vyjádřil své díky firmě Adrop, která moji reportáž  zasponzorovala.